Sršeň Asijská či Mandarinská? Jsou u nás? Jak je poznat?

Podnebí nejenom v Evropě, ale i v celém světě se rok od roku dlouhodobě mění. V oblastech, kde dříve byly pouze původní druhy se nově objevují zatažené či migrující druhy hmyzu - sršně nevyjímaje. Se kterými invazními druhy sršní se u nás můžeme setkat již nyní? A které v našich končinách budou během několika let?

Sršeň o velikosti krabičky zápalek

Sršní existuje velké množství druhů. U nás je nejznámějším druhem Sršeň obecná, která způsobuje bolestivé bodnutí a alergické reakce. Ovšem ve světě se vyskytuje řada větších, nebezpečnějších, dravějších a agresivnějších druhů sršní. Ačkoliv daleko větší paletu sršní nalezneme zejména v Asii, soustředíme se především na druhy, které by bylo či bude možné v našich krajích nalézt.

Sršeň mandarinská či asijská v Čechách?

Za výskyt nepůvodních a invazních druhů mohou v Evropě zejména dva faktory. Prvním je bezpochyby člověk, který neopatrností zavlekl většinou spolu s nákladem zboží i živočišné druhy, které se v našem prostředí dokázaly aklimatizovat (Hnědý slimák - Plzák španělský, Mýval severní či Rak mramorový). Sršně ovšem potřebovaly ke svému přežití ještě druhý faktor globálního měřítka.

Globální změna klimatu sršňům svědčí

Asijské druhy sršňů jsou zvyklé především na teplejší podnebí. V Evropě během posledních stovky let došlo, zejména díky skleníkovým plynům a těžbě uhlí, ke zvyšení teplot zhruba o dva stupně Celsia. Ačkoliv takové zvýšení nevypadá nikterak nebezpečně, má dramatický efekt na mnoho zdejších živočichů a rostlin.

Zdroj Wikipedia: Klimatické změny v Evropě

Právě navýšení teplot umožnilo zavlečeným druhům sršní se snáze v Evropských podmínkách aklimatizovat. V současné době jsou zaznamenány případy výskytu Asijských druhů minimálně v sedmi Evropských státech.

Sršeň mandarinská

Sršeň mandarinská, žijící zejména ve východní Asii, je největší zástupcem sršňů na Zemi. Někteří jednotlivce dosahují velikosti až 5,5cm a rozevřenými křídly až skoro osmi centimetrů. Žihadlo sršně mandarinské má velikost i přes půl centimetru.

Dospělí jedinci sršně mandarinské se živí sladkými šťávami rostlin (míza, nektar), ovšem pro své potomstvo loví jiné druhy hmyzu, a to například včetně včel.

Jsou zaznamenány případy, kdy roj sršně mandarinské dokázal během chvíle vyhubit celé včelí hnízdo. Tato sršeň také dokáže svá hnízda budovat až do úctyhodné velikosti dvou metrů. Narozdíl od naší evropské sršně jsou ty mandarinské daleko útočnější a v Japonsku mají každý rok na svědomí několik desítek životů.

Sršeň mandarinská nebyla doposud zaznámenána v Evropě - co se volného pohybu týče. Všechny zprávy tvrdící opak se nakonec ukázaly jako záměna se sršní asijskou.

Sršeň asijská

Sršeň asijská je velikostně podobná nám známe Sršni obecné (dorůstá délky do tří centimetrů), avšak je více černě zbarvena. Někdy též označována jako "sršeň černá". Sršeň asijská vytváří hnízda od 6 000 do 20 000 jedinců.

V roce 2004 se Sršeň asijská úspěšně aklimatizovala ve Francii poté, co jejich hnízdo bylo nedopatřením vyskladněno spolu s porcelánem v Bordeaux. V následujících letech se rozšířila do Itálie, Španělska, Belgie, Portugalska, Velké Británie a Německa. Zejména poslední zmiňovaný stát pro Českou republiku něvěstí nic dobrého. Dlouhodobě se předpokládá i její výskyt i nás.

Ačkoliv je sršeň asijská pro člověka nebezpečná, netkví její hlavní riziko v pobodání. Větším problémem je její predace na místních včelstvech, která dokáže účinně a rychle zdecimovat. Evropská Včela medonosná narozdíl od svých asijských příbuzných nemá přirozenou obranyschopnost vůči tomuto zavlečenému druhu.

Likvidace asijských sršňů

V současnou chvíli již státy Evropy hledají způsob jak nastálou situaci se sršní asijskou dále řešit. Lokálně lze provést odborné likvidace sršňů (dezinsekce), které ovšem neřeší jejich volný pohyb a pravděpodobně tak nevymýtí celou populaci.

Dlouhodobým řešením je nalézt odpovídajího predátora pro srsně ve volné přírodě. Hovoří se také o nasazení masožravých květin s názvem Špirlice, které již dokázaly, že ani sršeň asijská se jejich nektaru a následnému smrtelnému sevření neubrání.